V prvním rozhovoru vám představím pana Květoše Brtníka ze Zelinářství Bylinkářství Brtníkovi z Lovčiček kousek na východ od Brna.
Jaké byly vaše začátky v zahradnictví a jak jste se dostal k pěstování zeleniny?
Jsem vyučený zahradník v Rajhradě a pracoval jsem spoustu let v JZD Tuřany, takže vlastně celý život pracuji v zahradnictví. Začínal jsem v okrasných školkách, ale v rámci učení i mého působení v JZD Tuřany jsem se setkal se vším, co se týká pěstování zeleniny, květin, dřevin užitkových i okrasných, ale také například chemické ochrany. Během té doby jsem ledacos odkoukal od okolních zelinářů. Asi tři roky po revoluci jsem si udělal živnostenský list a začal jsem pracovat sám na sebe. Napřed jsem dělal jen okrasné výsadby, ale postupně jsem se dostal spíš k zelenině a pěstování samotných přísad.
Co všechno nyní pěstujete?
Hlavně zeleninu a bylinky. Na jaře začínám se studenomilnými přísadami, co se dávají do skleníku – hlavně saláty. Na to navazuju pěstováním teplomilných přísad a dál samotnou zeleninou - rajčata, papriky, okurky, špenát, kedlubny a taky melouny.
Saláty na poli sázím co 14 dnů, takže je mám celosezonně. Přes léto nikdo ze zelinářů na Zelňáku salát nemá, čímž si získávám své pravidelné zákazníky a na podzim, když ho má pak každý, si můžu dovolit lepší cenu.
Bylinky děláme už několikátý rok jednak na svazečkový řez – petrželky, majoránku, koriandr, mátu (o tu je teď opravdu velký zájem) a podobně, ale také je celoročně prodávám v květináčích.
Musíte s tím mít spoustu práce, kdo všechno vám s pěstováním a prodejem pomáhá?
Dříve si dcerky Lenka a Katka, která je taky zahradnice, u mě přivydělávaly. Postupem času se zelinářství pěkně rozjelo a dostal jsem se do stadia, kdy jsem potřeboval stálé zaměstnance. Nejprve jsem zaměstnal na stálo jednu dceru, potom i tu druhou - jedna prodávala, jedna zahradničila, takže jsme taková malá rodinná firma. Trochu se to zkomplikovalo, když odešly obě na rodičovskou dovolenou, mám je tedy spíš zase jako výpomoc k běžným zaměstnancům, které mám hlavně na prodej na Zelňáku.
Jak to teď probíhá v souvislosti s koronavirem?
Bylo to náročné, nevěděli jsme, co bude nebo nebude. Já jsem měl před karanténou v podstatě plný skleník. S výsadbou se totiž musí začínat s předstihem. Osivo se nakupuje už v lednu a to jsou investice v řádu desetitisíců, které se musí zaplatit dopředu. Obával jsem se, že nic z toho neprodám.
Farmářské trhy na Zelném trhu jsou už naštěstí zase otevřené.
Ano, jsme tam jen farmáři - ti, co si sami vypěstujeme ovoce a zeleninu. Někdo už prodává brambory nebo sálat a ředkvičky ze skleníků a my tam teď máme naše přísady.
Samozřejmě je tam zavedený režim, kdy jsou mezi výdejními stoly třímetrové rozestupy, na každém z nich musí být dezinfekce a na zboží se nesmí sahat. Funguje to a zákaznici jsou slušní, stojí v rozestupech a ukáží si na zboží, které chtějí, my jim všechno hezky zabalíme.
Má to tedy i výhody?
Je pro nás lepší, že se nám lidi nepřehrabují ve zboží. (směje se)
Roste podle vás poptávka po kvalitních surovinách?
Lidé se o to zajímají a poptávka po domácích surovinách určitě roste. Letos navíc tím, že se nic nedováží ze zahraničí, je zájem veliký. Poptávají jak obchodníci, kterým prodám zhruba jednu polovinu naší produkce, tak i zákazníci na Zelňáku a ti, kteří od nás nakupují tady v Lovčičkách ze dvora.
Jaké máte plány do budoucna, budete zelinářství rozšiřovat?
Dokud budu moct, chci se snažit tenhle náš rodinný projekt držet. Nechci ale pěstovat všechno za každou cenu. Třeba takové brambory jsem už přestal sázet, protože to bylo fyzicky i psychicky náročné a nekonkuruji bramborářům na Vysočině. Taky už třeba nemám raný salát, když ho dodávají velkopěstírny na Břeclavsku nebo ze Slovenska, nevyplatí se mi to.
Do budoucna popravdě zatím nevím. Mám chvilku do důchodu, ale jestli bude chtít někdo pokračovat (mrká na dceru), tak bych rád. Je to dřina, prodávání na Zelňáku je taky náročné, nemám tam pokračovatele, to není pro holky. Někteří obchodníci nebo restaurace by chtěli zavážet, ale já to dělat nechci.
Ale nevím, vývoj a trh ukážou, co bude zapotřebí.
